Po snídani nemáme pořádně do čeho píchnout, loď odjela
kupodivu v osm hodin, místo v avizovaných Bářiných devět hodin a
v celém ubytovacím komplexu chcípl pes :).
Přemýšlíme, co v téhle bohem zapomenuté díře budeme dělat, když nás upoutá
půjčovna kajaků. 5 USD je škrtnuto a místo toho je uvedena cena 10 USD/půl dne.
Ve výsledku nás stahují o 40 USD se slovy, ať si jezdíme jak libo dlouho.
Plácáme se po místní louži, pozorujeme leguány, kterými jsou poseté stromy. Sem
tam jsou i lekníny. Když jsme odbočili na řeku, zjistili jsme, že moc daleko
nedojedeme. Proud je tu docela značný a děti jen hekají, že je bolí ruce.
Vracíme se na jezero a alespoň závodíme a jinak se škádlíme. V poledne
vyrážíme do „města“, chceme vyzkoušet restauraci, kam nás zvala předešlý den
kuchařka. Jídelní lístek je napsaný na kousku papíru. Zde si konečně dávám
ceviche (syrová ryba marinovaná v citrusové šťávě) a Kuba jeho oblíbené
krevety. Jídlo není špatné, ale je ho žalostně málo. Alespoň se dorážíme
zmrzlinou a kávou. Ta s mlékem nese stopy nerozpustitelného sušeného
mléka. Na zdech restaurace jsou umělohmotné tácky se jmény strávníků a zemí,
odkud sem přijeli. Po naši návštěve jim přibyl další s originální malůvkouv Karlova mostů :). Na ráno si domlouváme loďku v místním přístavu. Průvodce Jesus, který se nám sám nabídnul nás bude čekat v osm ráno. Původně chtěl v sedm (co by bylo asi lepší), ale nechtěli jsme vynechat snídani. Požaduje zálohu, ale nic mu nedáme, bude si muset počkat až na ráno, kdy nás skasíruje o 50 USD.
31.12. 2015
Po snídani jdeme pěšky do přístavu. Cestou nás předjíždí na
prskoletu Jesus se slovy, že nás tam počká. Přístav – tedy jedno rozpadající se
nástupní molo a v něm jedna loďka se stříškou, tramvajovými sedačkami čeká
jen na nás. Vydáváme se po proudu Rio Frio a Jesus nám ukazuje všechno
zvěrstvo, které jen zahlédne. Občas mám pocit, že ráno tu ty zvířata musí
vysazovat a přivazovat na určitá místa, anebo musí mít Jesus oční implantáty
s tepelnými senzory :).
Vidíme různé volavky, krokodýli, ptáky srandovní i srandovnější, lenochody,
malpy kapucínské, bílého lenochoda, baziliška, spoustu leguánů a dokonce
zahlédneme i želvu.
Osobně jsem čekal, že toho tady bude k vidění více. Je
skoro poledne a kluci se tu mydlí hlava nehlava, proto sedáme do auta a jedeme
se podívat na místní rancho Tabacon. Cesta je samý výmol, plížíme se rychlostí
slimáka. Ranč je kombinace restaurace a stájí, ve kterých trůní koně a býci.
Jídla bylo dobré a bylo ho víc než dost. Vynikající jsou patacones (smažené plaintains banány).
Součástí ranče byl i bazén,kachňák a ohrada, kde se vyvalovali obrovští krokodýli. Napočítali jsme jich 9, ale kdo ví, kolik se jich skrývalo v kalné vodě.
Cestou nazpátek jsme vyplašili hejno asi 30 papoušků a museli předjet 4 traktory. Vpravo, vlevo, koně, krávy … nebýt tu palem, připadali bychom si jako na venkově, někde u českého Bykoše.
Žádné komentáře:
Okomentovat