Kostarika - Jaguar rescue center, Playa Punta Uva

V noci opať prší a ráno pre zmenu tiež.

Matej s Kubom vstávajú o pol piatej a dožadujú sa raňajok. Strkám im mobil a hodinu si ešte pochrupkávam, kým neminú celú baterku :). Na stromoch pred terasou sa predvádzajú tukani, vrešťani si dávajú v dialke hlasovú rozcvičku. Po raňajkách balíme veci a máme v pláne vyraziť smer Jaguar rescue center, aby sme zaplatili za ubytovanie. Cestou k autu nás zdržujú kadejaké farebné mini žabky, agouti, gekoni a opice vysoko v korunách stromov a tak meníme plán, najskor pláž, potom záchranná stanica. Vlny na Punta Uva sa plieskajú o breh a Radek s chlapcami šupajdí do vody. Ja fotím a zodpovedne strážim naše veci. Ani neviem ako, zrazu som celá mokrá, chmatám po foťákoch, ale nestíham, zaliala ma nejaká potvorská vlna :(. Radek je razom pri mne, vylieva vodu z foťáku a mobilu a berie to celkom statočne. Cestou do rescue centra zisťujeme že stratený kufor je už v San Jose a po niekolkých telefonátoch na letisko sa nám podarí dohodnúť kam a kedy nám ho dopravia. V centre platíme za ubytko a pridávame sa ku skupinke turistov čakajúcich na prehliadku (dospělý á 20 USD, děti zdarma). Kluky to moc nebaví a Matěj furt otravuje, že chce jít domu, protože se nutně musí osprchovat. Sú tu opice, mláďatá lenochodov, žabky, ocelot, papagáje, jednooké sovy, malé tukaňátko s bolavou nožičkou...starajú sa o ne dobrovolníci. Veľa zvierat, ktoré pustili do prírody sa opatovne vracia, nevedia si v divočine zvyknúť.

K obědu si dáváme špagety s kepučem a se sýrem a jako přídavek bude i slepičí polévka od Vitany. Odpoledne máme v plánu vyrazit do Puerto Viejo, vyrabovat bankomat a dát si něco dobrého a doplnit zásoby (už nám zůstal jen toustový chléb, pár vajec a máslo). Máme dobrý čas, cestou od ubytování uhýbáme z vydlážděného chodníčku pro turisty do džungle. Nic moc zajímavého nevidíme a tu najednou frrrr nad hlavami nám proletí něco velikosti havrana, hnědočerné barvy, s velkým oranžovým zobákem a žlutým ocasem a posadí se kousek před námi na strom. Když ho míjíme, zdá se, že by na sebe nechal možná i šáhnout. Jen co kousek poodejdeme, ptačisko popolétne, buď na zem, nebo na nejbližší větev a takhle nás doprovází až k bráně. Máme z toho legraci… Když vidí, že jdeme k autu, sedne si na auto a ozobává střešní nosič. Nic moc si z toho neděláme, zvuk nastartovaného auta toho dobrodruha určitě vyplaší a on odletí. Opak je pravdou, ptačisko si klidně dřepí na autě i když jsme se rozjeli. Zkouším to na něj rychlostí, ale asi je přilepený, nebo má vypracované svaly na nožičkách. Asi po 50 metrech zastavuji a Bára ho odhání za pomoci nějakého klacíku. Ptačisko otevírá zuřivě zobák a pak se nechá odlákat na zem, kde cupuje dotyčný klacík. Ale ouha, jen co se rozjedeme, pták opět zaparkuje na střeše a ještě si k tomu vyluzuje nějaké zvuky… No co, kašlem na něj… Po dalších 100 metrech zjišťujeme, že je pořád na střeše, zřejmě to bude nějaký ochočený dobrodruh, kterého adaptují na život v přírodě a tak nám svědomí nedá a obracíme auto a vracíme se k bráně. Zde ho očuráváme tím, že jako vystupujeme, pták za námi, děláme, že jdeme dál do džungle, pták za námi. Pak se nám ztrácí z dohledu a tak se radostně a velmi rychle přesunujeme k autu. Na stromě u auta sedí ta okřídlená obluda a dává nám najevo, že my jí rozhodně neoblafnem. Soukáme se do auta, rozjíždíme se a okřídlený darebák díkybohu zůstává otráveně sedět na stromě, asi si s námi už pohrál dostatečně. Kluci vehementně vyžadují pláž, tentokrát to zkoušíme na druhou stranu, směrem na Puerto Viejo.  Nejbližší pláž tímto směrem je s obr vlnami, kde i kluci usoudí, že do vody nepolezou, proto jedeme dál do Puerto Viejo, kde máme v plánu něco málo nakoupit a vybrat peníze z bankomatu. Ve městě je docela ucházející pláž s decentními vlnkami, ale na druhou stranu se zdá, že voda je plná nějakých korálů či čeho. Protože se už smráká, ukecáváme kluky místo koupání na zmrzlinu a zároveň nakupujeme pár věcí. U stánku na křižovatce si kluci dopřávají maso na špejli a přesouváme se do nějaké sody, kde objednáváme šejky a nějaké kuře na karibský způsob. Kuře je s rýží, fazolemi a opečenými banány. Delikatesní chuť, jen rýže je al dente a tak trochu křupe mezi zuby. Když jsem dojedl, konečně donesli pití, asi nějaký místní kolorit, na pití se čeká neuvěřitelně dlouho. Cesta domu je skoro strašidelná, nevědět, kam jedeme, asi bychom se pokakali strachy. Je třeba odbočit z hlavní cesty na neoznačenou cestu kvality českého venkova (tj. samý výmol a šutr), vpravo nic, vlevo nic, vpravo banány, vlevo banány a pak z kopce dolu, do kopce nahoru, přes říčku… Kluci se těší, že nás u brány bude čekat pták (Oropendola), čeká nás akorát velká prdlačka v podobě tmy, cvrkotu, houkání, pípání, mlaskání, pískání a dalších prapodivných zvuků, které jsou přítomny za tmy v džungli. Lezeme do sprchy a mizíme v posteli.